Počet nalezených zmínek: 1410
| pábení | volně plynoucí, bezbřehé vyprávění |
| paběrkování | povolený sběr plodů/ -din po ukončení sklizně z polí, sadů [ovoce, brambory, klásky ap. spásání dobytkem, husami ap.] |
| pác | [v pácu] rozdělané řešení/ akce [„mám něco v pácu/ v plánu/ na práci“] - viz paškál |
| pacemaker | (pejsmejkr) kardiostimulátor [zaoperován k srdci - el. impulzy aktivuje srdeční sval] vodič cyklisty na dráze |
| paci | dětské citoslovce [s tleskáním ručkami] (zaječí/ psí/ kočičí pacička/ packa = nožka [pro štěstí] [„Ukaž/ Dej pánovi pac!“]) aplaus = potlesk - viz pracky |
| pacient | osoba lékařsky ošetřovaná, nebo osoba, která toto lékařské ošetření potřebuje [nikoli lékařův zákazník, klient] |
| Pacifik | Velký neboli Tichý oceán název expresního vlaku aj. |
| pacifikovat | zklidnit/ uchlácholit rozrušené osoby, uklidnit situaci sjednotit snažení k míru - viz konsolidovat, imobilizér, zpacifikovat, pendrek |
| pacifismus | (z lat. pacificus - smiřující) odmítání války a násilí, snažení o mírové soužití (Pace, Paix, Peace, Paz, Frieden, Pokój, Mir, Béke …) odpor k válce/ násilí jako prostředkům řešení sporů nebo získání výhody pacifista - viz mír |
| páč | (slang.) poněvadž (páčit = vyvracet páčidlem/ pákou opáčit = odvětit/ odpovědět/ namítnout/ dodat/ doplnit, vzít na vědomí) (sem, seš, sou - jsem, jsi, jsou di/ děte - jdi/ jděte tydlencty - tyhle onehdy - vonedá) - viz tajdlencty |
| pačesy | (pejor.) vlasy/ huňky/ kudrny, hříva - viz účes, žijon |
| páčit | násilně otvírat páčidlem zvedat či rozevírat páčením [sochorem či jinou pákou, nebo i klínem] (slovensky páčiť = líbit/ zamlouvat se/ vyhovovat) |
| pačok, pačování | 1. vápeno-mýdlový roztok či váp. mléko [vrstvený nátěr k opravě a zpevnění vápenné omítky] 2. k pečení: 3 díly hořčice a 1 díl povidel na dno pod maso |
| pád | kles. dolů vl. váhou [s koně/ patra, z výšky, pýcha předchází p.] mluvnický 1.-7. p. každopádně výpad, nápad, případ, odpad, padák, spad, západ ap. |
| padací | ležaté [sklepní dveře] střešní padák/ průlez pro kominíka p./ zvedací most záchr. padák letce [zlatý] padák = odchodné aj. p. příklop u kalhotek |
| padání vlasů | časté příčiny: dědičnost, ztráty minerálů {např. železa při menstruaci}, hormonů a vitamínů, stres, cukrovka, lupénka, impetigo, poruchy výživy a štít. žlázyozáření, chybné ošetření [barvení, chybné postupy a přípravky], moc sexu doporuč. - šetrné mytí vlasů i pokožky, přiroz. sušení, porada s kož. lékařem |
| pade | jihočeský výraz [„sníh pade“ - namísto spisovného „padá“] |
| padělek | falzifikát, patisk, napodobenina originálu - viz falzifikát, padělek, replika |
| pádit | spěchat, běžet/ utíkat/ ujíždět, padat, mizet, frnknout, uletět, ujet, ztratit se, vypařit se/ vypadnout, zdrhat pryč - viz horempádem |
| pádlo | druh lodního vesla dvojveslo (veslování/ pádlování = ruční lodní pohon) pádlovat/ veslovat - viz motorveslo |
| padne | (výrok při zkoušení/ prubování [„Padne/ sedí jako ulitý“], správná velikost oděvu, bot ap. - viz test |
| padnout | být zabit jako voják ve válce [počet padlých, pomník padlým] hosp. úpadek/ prohra „padla“ = konec směny - viz fajrunt, kosa na kámen, konkurs |
| padok | místo/ stání pro koně - viz stáj |
| padoucnice | epilepsie, eklampsie, porucha nervového systému - viz aura, epilepsie, psotník, závrať |
| padouch | proradný, podlý, zlotřilý, špatný člověk (padavka = slaboch [netrénovaný, má malou výdrž] spadlé ovoce) - viz hniličko |
| paďour | masňák, přezíravý a přihlouplý měšťák [neumí se v přírodě chovat] |
| padrone | (it.). signore, barone - pán dama, donna, [la] signora, madama, padrona - paní signorina - slečna |
| padrť | drtiny, moučka, prášek vzniklý drcením, rozmělněním, mletím či tlučením v hmoždíři ap. poražení protivníka [či obhajoby tvrzení oponentem] na padrť - viz hmoždíř, šotolina, šrot |
| paginýrka | stavěcí razítko/ číslovačka/ datumka s barv. polštářkem [podací razítko s logem a aut. krokem číslic] pagina = stránka paginace = stránkování |
| pagoda | dagoba, stúpa orientální buddhistická chrámová věžovitá stavba, stupňovitě se zužující - viz buddhizmus, čakry |
| pahejl | pahýl, neúplná část čehosi [např. písemnosti, noha bez spodní části, strom/ pařez jen se zbytkem větve, socha bez údu apod.] - viz torzo |
| pahorek | terénní vyvýšenina pahorkatina = nerovný/ kopcovitý terén/ nízké pohoří - viz hrb, mulda, pahorkatina |
| pahorkatina | kopcovina, zvlněná krajina s pahorky, nízké pohoří vysočina 200-600 m.n.m. s relat. rozdíly do 150 m. - viz pahorek |
| páchat | konat jakoukoliv činnost [spíše však trestnou, špatnou nechodit někam „už tam ani nepáchnu“] (páchnout = zapáchat) - viz dělat, kriminál, puch |
| pachole | dítě/ pacholíček/ robátko (pacholek = panský pomocník, též ozbrojený strážce, příp. jen pomocná síla nadávka) |
| pacht | pronájem [pachtýř, spachtovaná pole aj.] - viz kontrakt [kontracht], pachtýř, poplužní dvůr |
| pachtit se | namáhat/ lopotit se [upachtěný/ uondaný/ unavený/ vysílený] - viz uondaný |
| pachtýř | smluvní nájemce pozemků/ polností a hospodářských objektů („domkář Brázda má spachtovaný 2 korce u lesa“) - viz domkář, pakt |
| pachuť | pocit něčeho odlišného/ nedobrého/ vadného/ zatuchlého |
| pajcovat | mořit, něco přimíchávat/ pančovat/ denaturovat/ změnit vlastnosti látky - viz pančování, moření |