Počet nalezených zmínek: 459
habaděj | dostatek [„je toho tam habaděj“] - viz spousta |
habilitace | řízení vztahující se k udělení titulu docent |
habilitovat | dosáhnout akadem. hodnosti docenta - viz rehabilitace |
habitace | (z latiny): bydlení, obydlí prostředí bydliště nebo výskytu |
habitat | naleziště/ místo výskytu určitého organizmu, biotop (biota = existující život v určité oblasti) - viz biotop |
habituální | obvyklý, ustálený |
hacafrak | studentský volný lesklý pleteninový kabát bez zapínání |
hacienda | chata, venkovská usedlost - viz domkář, farma, grunt, chalupník, ranč, srub |
hacking | (angl.) [ilegální] zábavné pronikání do nechráněných systémů, inovativní [progresivní] využ. věcí a myšlenek překon. restrikce - viz hekr, restrikce |
hačat | (dětsky) sedět [“Pojď si hačnout na klín“, volá maminka] |
háčkování | provlékání příze háčkem [háčkované rukavice aj.] (vyháčkování zámku dveří = zlodějská technika) - viz jehlice |
hádání | pření o pravdu hádky [v dobrém i zlém] hry - hledání správné odpovědi/ věci/ výsledku hádanky, křížovky, doplňovačky, kvizy, rébusy, sudoku aj. - viz luštění, |
hadr, hadrák | otrhaný kus textilie [k mytí podlahy apod.] hadrový míč klukovské kopané [čutané, fotbalu] - viz cancour, cár, čutat, cumel |
hadrník | kdo chodí v roztrhaném/ rozedraném oděvu hastroš kdo sbírá staré textilie - hadry - viz drbání |
háj | remízek, osamělý lesík (smíšený či podle porostu - bučina, borek, doubí aj. hájovna/ hájenka) hájit/ obhájce čas hájení [zvěře aj,] h. urnový [kolumbárium] s urnovými schránkami - viz álej, háječka, větrolamy |
hajat | (dětsky) ležet, odpočívat, spinkat, dadat, nynat (hapat = {dětsky} upadnout, spadnout bacat = nabít, naplácat, uhodit) |
hajdelák | nepořádník, lajdák, neposlucha - viz lajdák |
hajdrichiáda | Němci za protektorátu rozpoutaná msta za zabití protektora Heydricha - viz Lidice |
hajdy | "(citoslovce) pobídka [""hajdy domů"" nebo na kutě/ do hajan [ležet/ spát/ dadat] - viz kutě" |
háječka | slaměná vějička na hájeném pozemku (visí na stromě či na zapíchnuté hůlce) = zákaz vstupu též dohodnuté znamení hájení - viz háj, vích |
hájemství | (hist. pojem) v urbářích a katastru zapsaná panská území s osevními dědinami včetně lesních porostů a strážců - hajných, pečujících o pořádek a zvířenu (doba hájení zvěře aj. hájení se před soudem ap.) - viz háj, hájení, háječka, panství, šanování, urbář, katastr |
hájení | opatření k ochraně [zákaz vstupu/ lovu včetně ryb apod. v urč. období - urč. míst sběru plodin, odstřelu zvěře a těžby dřeva hájení/ obhajoba před soudem aj. orgánem] - viz advokát, háječka, polesí |
hájenka, hájovna | (dům hajného, správce polesí aj. (podobně lesovna, fořtovna, myslivna) - viz háječka, polesí, reforestace |
hajlování | dnes nezákonný fašistický/ nacistický pozdrav předpaženou pravicí se slovy „hajl hitler“ - viz nacionalizmus |
hajs | (z něm. heiss - horký) výkřik - akutní výstraha dítěti [nebezpečí spálení/ ožehnutí] |
hajtka | [High hat, Hihat] vodorovný pár činelů se stojánkem, užív. v elektron. hudbě - viz techno |
hajtra | (pejor.) též bréca, herka = stará/ opotřebená kobyla, koza, kráva, kůň ap. [kost a kůže] |
hajzl | (pejor.) záchod/ WC/ 00 pitomost člověk - neřád/ nespolehl./ šupák vošumělej/ vobejda/ prevít / protiva/ lausdr/ zloduch/ syčák/ rošťák, lundvář |
hák | historické oradlo (trhalo půdu), nahraženo ruchadlem/ pluhem součástka k zavěšování zápasnický chvat kramle = dvojitý kovový spoj. díl ohnutý předmět [hůl k přitahování], interpunkč. háček [např. ň], háčkování [ruční práce - např. pletení] vyháčkovat zámek aj. luštitelský háček |
hakenkrajc | (z něm.) hákový kříž [stát. znak býv. nacistické Třetí říše/ rajchu/ Německa poraž. v 2. svět. válce] - viz nacionalizmus |
háklivý | nedůtklivý, netýkavý, urážlivý, podrážděný, citlivý/ přecitlivělý, choulostivý nespokojený a mrzutý i na drobné nepříjemnosti - viz cimprdlich, cit |
haksna | (pejor.) noha, úd [též pačády/ pařáty - o rukou] |
hala | uzavřená a zastřešená prostora [výrobní/ dílenská/ prodejní/ skladová/ nádražní h., tělocvična či sportovní/ lázeňská h., muzejní h., galerie aj.] sál |
hala-bala | odfliknutá, nepořádně udělaná/ ošizená práce, nespolehlivý výsledek činnosti/ výrobek - viz lajdák, licitace, ulejvák |
halas | hlasitost, halasení [hlasité bavení se ústní šíření/ rozhlašování pověstí o někom ap.] Fr. Halas - básník 20.-30. let 20. stol. - viz hulákat |
halda | hromada, navršená odpadová hlušina z dolu, skládka odpadů, odval aj. - viz asanace, brownfieldy, kultivátor, spalovna |
halena, halenka | blůza, blůzička, kamizola, myslivecká halena (blůza od uniformy) |
Halič | býv. země RU [zaujímala severní podhůří Karpat od horní Visly na západě až po horní Prut na východě. Řeka San dělila Halič na záp. část s městem Krakov a vých. část s městem Lvov - viz RU, |
halit | [řecky nerost], sůl kamenná - viz halogeny, hálky |
hálka | (cecidie) útvar vznikající na rostlinách působením látek produkovaných cizími organismy [zoocecidie = hmyz, houby, bakterie a viry, nebo roztoči] - viz duběnka |