Rychlý přehled významu 12 000 slov odborných, slangových i cizojazyčných

Seznam slov od písmene H

Počet nalezených zmínek: 459

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

hřad	bidýlko v kurníku k nocování slepic - viz kur, bidlo
hřbet	páteř, záda horská protáhlá vyvýšenina hřbet knihy [místo upevnění listů] - viz cemr
hřeb, hřebík	spojovací prvek dřev. částí [zatloukat hřebíky/ -čky kladivem pevně spojovat k sobě, do zdi aj.] - viz cvok, flok, kramle, papírák, podkova, rákosník, texle
hřebec	chovný samec koně (samice koně = klisna, kobyla hříbě = mladý kůň) (hřebčín/ hřebčinec = chovatelský objekt pro koně) - viz konný, stáj, valach
hřebelcovat	ošetřovat dobytčí srst [vydrbat/ vyčesat pot a nečistoty škrabacím nástrojem - hřeblem {víceřadým kov. hřebenem}] - viz hřeben, hřeblo
hřeben	podélný vrchol pohoří/ střechy nástroj k česání vlasů, borůvek [ruční korýtko s kovovým hřebenem] - viz hřebelcovat, hřebenáč, hřeblo, všivák
hřebenáč	vrcholový žlabovitý díl pálené krytiny [k pokrytí hřebenů střechy] - viz krytina
hřebíček	(Syzygium aromaticum) suš. poupata jehličnatého hřebíčkovce z tropů aroma, afrodiziakum, tlumí kašel a bolesti, desinfikuje
hřebínek	nástroj k česání vlasů či jako ozdoba u žen zubatý výrůstek na temeni kura domácího (svraštělý hřebínek - známka nemoci) - viz hřeben
hřeblo	1. ruční kovový kartáč na hřebelcování srsti zvířat [očista drhnutím] 2. pomůcka k vymetání uhlíků z pece na chleba - viz hřebelcovat, pec
hříchy	1. pýcha, 2. lakomství, 3. závist, 4. hněv, 5. smilstvo, 6. nestřídmost, 7. lenost (hřešit = rouhat se Bohu, jenž trestá) - viz ctnosti, desatero, zpověď
hřímání	důrazné přesvědčování - hřímota řinkot, hřmot/ hlučení/ rámusení/ kravál (hromy a blesky - hřmění hromování = klení, ulevování si) - viz virvál
hřivna	stará jednotka měny a váhy [1 hřivna = 253 g stříbra] platidlo Ukrajiny - viz groš
hříženec	(z něm. Ableger) odnož/ odbočka [bezpohlavní množení rostlin - např. dočasným zahrabáním části živé ohnuté rostliny dokud nezakoření] - viz roubování
hřmot, hřmotit	rámus/ -it hřímat, hromovat - u sta hromů, hromy hřímaly - viz hřímání
hub	rozbočovač [např. 4x USB] - viz el. rozbočka
hubertus	pův. myslivecký vlněný plášť s vlasem, někdy i s třírohou kapucí [zelený, modrý, dle sv. Huberta - patrona myslivců] pro malé i velké
hubička	polibek, pusa vylévací žlábek na okraji/ lemu nádoby aj.
hučka	pletená ap. přiléhavá čapka bez štítku [čepička/ karkulka/ kapa/ kipa/ jarmulka, cappa magna, pileolus] - viz lodička, beranice, rádiovka, širm
hudební nástroje	dle tvorby tónu: 1. Strunné [chordofonní]: a) smyčcové [housle, viola, violoncello, kontrabas, niněra, {pila}] b) drnkací [kytara, loutna, banjo, mandolína, harfa, lyra, cemballo, spinet] c) úderné [klavír, cimbál/ hackbrett] 2. Dechové [aerofony]: a) ústní [příč. flétna, Pan. flétna, zobc. flétna, fujara, okarína, píšťaly] b) 1-plátkové [klarinet, saxofon, dudy] 2-plátk. [hoboj, fagot, angl. roh] c) nátrubkové/ žesťové - bez pístů [pozoun, rohy] chromatické [trubka, lesní roh, tuba] d) vícehlasé - klávesové [varhany, harmonium, akordeon [harmonika s měchem - pianová, chromatická, heligonka] harmonika foukací 3. Blano-zvučné [membranofony]: a) vyladěné, chvění přímé [tympány/ kotle] b) vyladěné, chvění nepřímé [mirliton {drobné rostlinné plody, figurky}] c) tóny neurčité výšky [ostatní bubny] 4. Samozvučné [idiofony]: a) vyladěné [xylofon, marimba, zvony] b) se zvukem neurč. výšky [činely, tamburina, kastaněty, tam-tam, timbales, vozembouch, famfrnoch] 5. Jiné - tón se tvoří/ upravuje elektricky: a) elektrofonické [kytara, baskytara] b) elektronic. [varhany,syntezátory] - viz žestě
hudební žánry	[styly] Blues, Disco, Duchovní h., Country, Elektronická h., Folklór, Folk, Funk, Hip Hop, Jazz, Trip, Hop, Klasická h., Ska, Rock, Underground, Worldmusic aj. [varhanní h., dechová h., komorní h., hudba růz. hist. přístrojů - ariston, aut. klavír, flašinet …) - viz muzika, elektron. hudba
hudec	hudebník, muzikant, hráč na hud. nástroj, šumař (hudlař = kdo hraje neuměle) - viz muzika, pištec
hudrmanice	srdnatá/ odbojná žena ukecaná brepta, brebentilka
huhlání	zastřená-dunivá/ špatně srozumit. výslovnost [huhlavost] = častá frekv. vada reprodukce zvuku, břichomluva huhlat/ huhňat = mumlat, nejasně mluvit [pro poruchu mluvidel ap.] drmolit, mluvit nesrozumitelně/ zastřeně, šumlovat [pro neznal. textu] (hatmatilka = nesrozumitelná řeč) - viz drmolení
hujer	1. zastarale moravský nářeční výraz: - tlusté střevo, žaludek, tlačenka 2. hujer – zastarale mlátička obilí 3. Hujer – příjmení 4. z němčiny - horník
hůkel	nábytkový žlabovitý díl
hůl, hůlka	opěrka těla [berle, špacírka] hrací [patr pro golf, tágo pro biliár či kulečník, hokejka], lyžařské h., h. trekingová, baton k nácviku šermu i mažoretská/ twirlingová, k plavbě odrážením také k obraně - sukovice, čakan, bicí hůl/ palice/ kyj], aj.] - viz baton, bejkovec, čakan, otka/ poháněcí h. pasáků
Hula Hoop	tělocv./ masážní kruhy/ obruče [k točení na těle] - viz obruč
hulákat	řvát, křičet, řičet povykovat výskat dělat virvál/ rámus/ kravál („zhulákanej“ = opilý, opojený)
hulán	býv. jízdní voják/ -ci [pův. příslušníci polské kavalerie 13. stol. a přísl. RU armády od r. 2013 plánuje Litva opětné zavedení husarů a hulánů
hulení	kouření (hulit, zahulená místnost/ oblast k odvykání kouření lze používat elektronickou cigaretu - lze vybírat z několika druhů/ typů)
hůlky	orientální náhrada jídelního příboru - viz sousto
hulvát	patrně z býv. helvét {reformovaný evangelík, kalvínista} hrubián, sprosťák (krobián/ grobián = dobromyslný hrubec) ] - viz sůra
humanita	lidskost, lidumilnost, láska k člověku humanitní = morálně-etická činnost/ úsilí [humanitní vzdělání, humanitární/ sociální akce]
humbuk	nepravdivé, klamavé, neupřímné, podvodné projevy či jednání až pozdvižení a rámusení [byl z toho humbuk]
humidita	vlhkost (medic.) humorální = týká se tkáň. moku/ tělních šťav/ tekutin, látek v tekutinách rozpuštěných - viz humor
humna	1. rozlehlé prostory za vsí/ za stodolami 2. sušicí haly ve sladovně 3. boční oplotně/ záděně u mlatu ve stodole (někde se jako humno označuje i mlat) - viz pláň
humor	komika/ veselíý rozmar/ žertování humoreska = skladba/ povídka ap. s humor. obsahem humorný, h-ristický časopis humorista = vtipálek, spisovatel hum. děl.
humorální	(med.) týkající se tekutiny, přeneseně - látek v tekutině rozpuštěných - viz humidita, humor
humpolácký	mohutný, masivní a hrubý, neopracovaný/ neotesaný, nepohodlný/ neuhlazený [nábytek, stroj aj.]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Lidový slovník pro chalupáře podle J. Knížka, upravil: P. Polomík. Stáhnout PDF verzi slovníku (5MB, verze 06.03.2019)