Počet nalezených zmínek: 1130
kokon | zámotek larev hmyzu [např. k. bource morušového = zdroj hedvábí] |
kokos | velký ořech z kokos. palmy [obsahuje tekutinu - kokosové mléko strouhaný vnitřek/ tzv. k. moučka se užívá v cukrářství] (slang.: natlouct si kokos [nos]) |
kokpit | (cockpit) pilotní kabina místo pro posádku v zadní části člunu (knipl = řídící páka pilota) - viz trenažér, virtuální, VR |
kokrhání | hlas kohouta kura domácího, ranní kuropění) - viz citoslovce, kohout |
kokrhel | 1. (Rhinanthus alectorolophus) – popínavá rostlina luštinec [na kořenech má přísavky jimiž se chytá jiných rostlin aj.] 2. vysoký ženský účes 3. čepec, klobouk - viz kokarda, fedrpuš, účes |
koktat, koktání | zadrhávání, nesouvislá řeč/ výslovnost - viz afázie, patlavost |
koktejl | (coctail) míchaný nápoj/ předkrm podvečerní společenská zábava/ večerní raut [doporučeny koktejlové lehké či večerní/ spol. šaty] |
kolaborant | (franc. collaborateur = spolupracovník) zrádce/ osoba spolupracující s nepřítelem |
kolace | (kolacionace) ověření shodnosti přepisu rukopisu s předlohou porovnání dvou stejných textů - viz korekce, korekturazapočítání darů od zůstavitele do dědického podílu obdarovaného |
kolaps | zhroucení, selhání orgánu/ organizmu/ systému zkolabování - viz mdloba, střípky |
kolapsar | zhroucená hvězda - viz černá díra |
kolárek | kněžský tvrdý límeček - viz forometka, celuloid |
kolatura | farnost [obvod] (kolárek = tuhý bílý límeček katol. farářů kolier = náhrdelník) - viz kolárek |
kolaudace | schválení ověření splnění výchozích podmínek při dokončení stavby |
koláž | vlepování různých materiálů do plochy obrazu výtvarné dílo takto vytvořené |
kolbiště | aréna, zápasiště, ring, planš, místo utkání, hřiště, parkúr, závodní dráha/ trať ap. |
kolčava | lasice (Mustela nivalis), příbuzné: lasice hranostaj (Mustela erminea) a lasice kolčavka (Mustela minuta) [potravou jim jsou hraboši] |
kolébka | písařská pomůcka [se savými papíry] k sušení inkoustem psaného písma kolébat/ kolíbat = houpat kolébkou ukolébavka = píseň - viz kolísání, jesle |
kolečko | ruční jednokolový výklopný vozík - dřevěný či kovový (zahradní, stavební, hospodářský) soukolí malé kolo/ součástka stroje malý okruh - viz trakařjednací či seznamovací postup [řešení/ zapracování postupné projití příslušnými org. stupni, po němž se teprve rozhodne, příp. se kolečko zopakuje] |
koleda | prosba koledníků o dárek [koledy/ písně jsou motiv. zvěstmi kol. Kristova zrození a zmrtvýchvstání [vánoce - Štěpána, velikonoce - v. pondělí, aj.] |
kolega, kolegyně | pracovník podob. oboru, spolupracovník kolegialita = vzáj. porozumnění a podpora kolegium = poradní orgán, jednání - viz kolektiv, arogance |
kolej | studentská ubytovna vzdělávací ústav traťový prvek železnice/ metra/ tramvaje aj. koly vyjetá stopa - viz šína, dvojkolejnost |
kolek | kolk. známka je dvoudílná lepicí s perforací a osvědčuje zaplacení správního/ soudního poplatku či daně dle zvl. předpisu - viz kolkování |
kolekce | soubor předmětů určený pro společnou obchodní nabídku výstavní/ prodejní/ příruční k./ soubor/ sada, ap. |
kolektant | (zast.) vedoucí loterijní sběrny [přijímá sázky, vydává reškundy a vyplácí výhry] - viz reškunda |
kolektiv | společenství/ skupina/ komuna [pracovní k.] (kolektivita = přátelské vztahy kolektivní hry/ poslech/ účast/ dovolená … ) - viz kolega |
kolektivista | člověk dobrovolně podřizující své osobní názory, svůj způsob života apod. zájmu kolektivu stoupenec kolektivizmu - viz kasta, syndikát, syndikalizmus |
kolektor | podzemní systém chodeb/ kanálů pro vedení kabelů, potrubí aj. jedna z elektrod tranzistoru sběrač či měnič energie anténní systém |
koleno | nejsložitější lidský kloub ohbí trubky či komínku pokolení rodu/ generační stupeň [prapředek z n-tého kolena] kolínka stébla - viz kyčle |
kolerace | vzájemné působení a ovlivňování růstová k. [např. ontogeneze rostlin je-li orgán ve spojení s celou rostlinou, chová se jinak, než když je od ní oddělen změna jedné části rostliny vyvolává potřebu rovnováhy, proto jak se vyvíjí jeden orgán, týmž tempem roste i celá rostlina] - viz |
kolesna | oddělitelný podvozek k připojení pojízdné kuchyně, k vození dřeva aj. kolový doplněk s municí k dělu aj. - viz bryčka |
kolchoz | (rus. zkr. z Kolektivnoje chazjajstvo) - vzor našich býv. JZD |
kolí | (plot ze zapuštěných, spolu lícujících a nahoře zašpičatělých dřev. kůlů/ sloupů/ pilot) kolík = malý kůl vykolíkovat = vyznačit hranice ap. - viz pilota |
koliba | horská pastevecká bouda - viz salaš |
kolidace | kolidování = překážky kolidovat = křížit se, střetat se překážet si časově spadat v jedno - viz kolize |
kolík, kolíček | též kůl [k upev. sazenice, nosný k./ sloup/ podpěra konstrukce aj., kolíček na prádlo aj., přikolíč. podrážka floky/ kolíčky, vykolíkovat - viz flok, kolí, pilíř, vzpěra |
kolika | charakteristická bolest břicha - ucpání někt. z dutých orgánů [žlučovod, močovod, střevo ap.] těla nějakou překážkou, střídání záchvatů a klidu - viz ren |
kolinearita | rovnoběžnost |
kolísání | dynamická změna síly/ tlaku/ teploty aj. kolem určité hodnoty zakolísat = např. ztrácet rovnováhu (kolíska/-o = dět. kolébka/ kolečko) |
kolize | nesrovnalost, rozpor, srážka, nevhodná volba řešení/ zklamání [ta rozhodnutí jsou spolu v kolizi vzáj. si kolidují] - viz kolidace |