Počet nalezených zmínek: 1
mikce | močení/ urinace - zbavování se moči zadržované svěračem z měchýře moč. trubicí [uretra] z těla ven - viz urémie |
céva | trubicovitý útvar, který u živočichů rozvádí po těle tělní tekutiny [krev, mízu], u rostlin tvoří vodivé pletivo - viz drén, laparoskopie, mikce, stent |
kálení | (defekace = vyprazdňování střevního obsahu) [jdu na velkou stranu {záchod}/ jdu se vykálet {vulg. - vysrat, posrat} vydělat se mimo záchod, podělaný/ má naděláno v kalhotách - viz bebí, kobližek [koňský], lejno, mikce, WC, fekálie, mrva, hnojištěj, močůvka, posera/ poseroutka |
katetrizace | cévkování [např. při retenci/ zadržování moče se moč. trubicí zavede sterilní katétr/ cévka k vyprázdňování měchýře do sběrného sáčku] Podobné UHcévky lékaři užívají též k vyšetřování či operaci, podávání látek/ léků a výplachům - viz céva, infuze, kanela, kapačka, laparoskopie, mikce |
moč | (urina/ urát) moč/ -an, močka, močůvka, čůránky [vulg. chcanky] = odpad vyluč. ledvinami ouchcapky = posměšky „venku chčije“= leje jako z konve chcapička = {vulg.} nadávka - viz defekace, fekálie, mikce |
urémie | hromadění močoviny s dalšími odpadními látkami v důsledku selhání ledvin [k odstranění těchto látek z krve se používá dialýza - umělá ledvina] - viz mikce |