emanace | vyvěrání/ vytékání [ron z nitra ven/ výron, ronit slzy] záření/ vyzařování - viz gejzír, pramen, šprůdl, radioaktivita, vulkán, splach, vyvěračka |
honička | "hra na honěnou/ na ""babu"" (podob. je hra na schovávanou zahajuje se rozpočítáváním [rozpočítadlo = říkanka kdo musí z kola ven, ap.]) " |
klubat se | z něčeho ven [např. ptáče z oplodn. vejce] přeneseně: počkat co se z toho/ koho vyklube/ vyvine [co vzejde z hovoru/ myšlení/ díla/ vlivu] - viz zobák |
mikce | močení/ urinace - zbavování se moči zadržované svěračem z měchýře moč. trubicí [uretra] z těla ven - viz urémie |
píštěl | (fistula) nepřirozené kanálkovité propojení mezi tělními orgány, cévami, nebo i ven na kůži [obecně od epitel. tkáně] |
rozpočítávání | [do skupin] prvý-druhý, rozpočitadla: en ten týky … ty jdi z kola ven - viz los |
tříslo | 1. dutina mezi podbřiškem, genitáliemi a horní částí stehna - slabina/ ledví [jsou zde též lymfatické/ mízní uzliny, v nichž probíhají imunitní reakce a ty při jakémkoli tělním zánětu zduřují, vyvolávají horečku, příp. se mohou obsažené viry dostat do krve či píštělí ven vždy volat lékaře] 2. přípravek z drcené kůry stromu - viz genitál, ledví, lýko, míza, solar, tříslovina |
vejtřasky | zařízení mlátičky k vytřesení zrní a vyhrnování slámy ven |
výhřez | vychýlení z pův. místa ven [např. meziobratlové ploténky páteře [bolesti zad], dělohy, konečníku aj.] |