dvojhláska | (diftong) dvojzvuk [spoj. dvou vokalických {=samohlásk.} či sonórních {=plně zvučných} prvků do jedné slabiky, např.: ou, ei, eu, oi, ai, au] - viz bigram |
hlásky | zvuky lidské řeči, znichž se skládají slova V češtině máme: samohlásky dlouhé - á,é,í,ó,ú,ů,ý krátké - a,e,i,o,u,y dvojhlásku - ou souhlásky: tvrdé po nichž píšeme -y [h,ch,k,r,d,t,n], měkké po nichž píšeme -i [ž,š,č,ř,c,j,ď,ť,ň] a obojet. po nichž můžeme psát -y nebo -i [b,f,l,m,p,s,v,z] slabika se skládá ze souhlásek a samohlásek párové souhlásky dělíme na znělé a neznělé [b - p, d - t, ď - ť, h - ch, v - f, z - s, ž - š, v přejatých slovech též g - k] - viz hláska, vokál, orála, konsonanta, nazála, bigram, sonora, diakritika, interpunkce, slang, iniciála, písma, font, majuskule |
povely | vojenské: [Pozor!, K poctě zbraň!, Pohov!/ Rozchod!, Pochodem vchod!, Poklusem klus!, Zastavit stát!, K zemi/ Vztyk, … V řad nastoupit!, Vlevo vbok!, Čelem vzad!, Zalícit, Zamířit, Pal! … aj.] tahounům: [hyjé/ vjé/ mlask/ ň/ no - vpřed prr/ ou/ ouha - stůj čehý - vlevo hót/ hat - vpravo hůj - cou-vat/-fat] psům: [Sedni, Lehni/ Daun, Zůstaň, Volno, Pojď, K noze, Aport, příp. s posunky rukama aj.] |