Počet nalezených zmínek: 556
| družba | mládenec/ partner drůžičky utužování vzájemného přátelství a pomoci v nouzi [slavnost, často s přípitkem] (družina = skupina, ekipa) |
| družice | telekomunikační družice jsou umělé satelity Země - viz |
| drůžička | děvče ve sváteční říze, provázející s mládencem/ družbou nevěstu a zpravidla jí nesoucí vlečku - viz družba |
| družstevnictví | vzájemná spolupráce členů - plánované hospodaření dle stanov, výstavba a všeob. rozvoj [včetně kultury a péče o blaho členů] - viz družstvo |
| družstvo | skupina [voj./ sport. aj. {soutěž.} jednotka, tým] práv. subjekt - svépomoc. spol. [bytové, výrobní, konzumní, pojišť., spořitelní, cestovní aj.]. se členy, kteří si volí představitelstvo družstvo podniká, družstevníci se podílejí na rozvoji i výsl. hospodaření podle stanov [např. d.: Oul, Včela, Družka, Kampelička, Rovnost, JZD, Kooperativa v.o.d.] Mezinárodní rada družstev - viz družstevnictví, JZD, konzum, kooperace, záložna |
| dryáčník | šejdíř, chvastoun, mluvka, tlučhuba - viz dryják, šarlatán |
| dryják | též dryák = lektvar, mastičkářský extrémě silný léčivý nápoj [např. d. kerkonošský: směs jalovcové šťávy, pepře, vavřínu a kafru d. se dělá i z jiných bylin a přísad/ ingrediencí] - viz dryáčník, šarlatán |
| držadlo | madlo, úchyt, chyt heft = d./ rukojeť nářadí [bezpečnostní] zábradlí [schodů aj. držák/ ucho/ ouško/ poutko k uchopení/ zavěšení [nádoby, pánve aj.] |
| državy | panství, býv. vévodství aj. [dědičné] pozemky ve vlastnictví pánů/ šlechty za feudalismu, někde i dodnes - viz historie |
| držba | (possesio) ovládání určité věci, kdy držitel s věcí nakládá jako s vlastní [liší se od pouhé detence, kde detentor [vlastník/ držitel] věc jen ovládá držitelem tedy může být především vlastník věci, ale kromě něho i jiná osoba která věc nabyla v dobré víře (vydržení = držitel může věc vydržet[získat její vlastnictví], pokud ji nepřetržitě drží tři roky [movitost] či deset let [nemovitost] - viz detence, vydržení |
| držgrešle | lakomec, skrblík, krkoun, škrob, skoupý židák, škot/ skot, škrt (grešle = historická drobná mince) - viz tolar, chamtivost |
| držhubné | (slang.) podplácení, úplatky - korupce - viz kulich, korupce, prebendy |
| držka | (vulg.) ústa/ pusa/ huba/ čuňa/ tlama/ morda/ papula/ klapačka [dostat držkovou = vynadáno/ vyhub./ facku otevřít si na koho d. - viz kritika, pajšl |
| dřeň | dužnina, vnitřní část zubu, melounu aj., morek kosti (medulla ossea, tkáň v níž vznikají krvinky) - viz měl, dužina, třeň, morek, chudokrevnost |
| dření | dřina [namáhavá opráce] vydřená [rýha], prodřená [díra v oděvu/ obalu] drhnout, zadrhávat |
| dřep | poloha těla se skrčenýma nohama v kolenou „na bobku“ |
| dřeváky | cukle, obuv ze dřeva vydlabaná [obutí chudých, užívané do chléva, ke klouzání holcštyflata - dřevěné podešve s páskem či koženým aj. svrškem] |
| dřevěné nádoby | díž/ -ka, putna/ -týnka, škopek / -ík, sud/ štěně, káď, voznice/ lejta, dřez, džber, okov, máselnice, konev/-vička, korbel, koryto/ -ko, bečka, štandlík, vana/ -ička, necky, troky aj. |
| dřevomobil | automobil na dřevoplyn [s vlastním generátorem dřevoplynu] - vyrovná se provozu elektromobilu [v Evropě užívaný v l. 1920 -1950] |
| dřevomorka | domovní houba (Serpula lacrymans, též choroš plástvový či brvitý aj.), způsobující za vlhka rozpad dřeva - viz hniloba |
| dřevoplyn | užíval se místo benzínu k pohonu aut [vůz měl generátor plynu a v pytlích zásobu dříví, k cestování mu stačila sekyrka] - viz dřevomobil |
| dřez | nádoba na mytí kuch. nádobí [pevně v kuch. lince vestavěná, nebo nástěnná, příp. s výlevkou] - viz mycák, myčka, dřevěné nádoby |
| dřík | trup, hlavní nosná rovná část válcového či kuželovitého stožáru/ hřebu/ nýtu/ šroubu ap. [někdy kannelovaná], nahoře obvykle zakončená hlavicí/ hlavou a dole patkou/ špicí/ závitem (kannel = podélný [hladký, segment. či elipsovitý] žlábek na válcovém dříku/ sloupu kannelování) - viz hlava, matice |
| dřímat | být v polospánku, podřimovat, usínat únavou [„přišla na mě dřímota“] - viz šlofík |
| dřina | lopota, velká námaha, rasovina, otročina udřenej/ upachtěnej/ sedřenej = těžce unavený/ uondaný fyzickou námahou, zesláblý odřenina, oděrka |
| dštít | veřejně vznášet hněvivou kritiku za nemístné chování/ jednání sršet [síru, oheň], zle lamentovat, sesílat hromy a blesky dštění |
| duální | běžné množné číslo - hovorově [části těla, v technice] duální vysílání, duální zvuk - viz debl, intervaly, pár, simpl |
| duatlon | atletická disciplína složená z běžecké části, následované cyklistickou částí a ukončená opět běžeckou částí |
| dub | listnatý strom s tvrdým ušlecht. dřevem jeho plody/ semena jsou žaludy na listech d. místy vyrostou kulaté duběnky dříve užívané k výr. inkoustu |
| duběnka | hálka tvaru kuličky na poškoz. haluzi či listu dubu vlivem cizopasníků, virů, hub ap. d. obsahují tanin, užívaný k výrobě inkoustu, činění kůží a barvení - viz hálka |
| dubiózní | pochybný, nejistý, nespolehlivý, pofidérní |
| dublet | ekvivalent či varianta sdružená dvojice/ dvojtvar [např. sluha - slouha] (tupl/ -ovanej = dvojitá dávka, dvojitý) - viz debl, dabing |
| ducat | dusat, cpát, pěchovat, (naducaný slamník - nacpaný) (zem/ beton se zhutňují pěchy/ dusáky aj. oseté plochy se válcují drcání hlavou) |
| dudlík | šidítko, kousátko, cumel savička na kojeneckou láhev - viz cumel, batole šidítko |
| dudy | chodský a skotský píšťalový hud. nástroj s měchem k dudání (převislé faldy těla i oděvu dudák = hráč na dudy karetní hra zn. piva) - viz píšťala |
| due diligence | proces komplexního poznání, zmapování, analyzování a interpretace informací o prověřovaném subjektu výstupem z due diligence je zpráva s rekapitulací sebraných poznatků se zdůrazněním těch rozhodujících - viz fúze |
| duel | souboj dvou soků před svědky [na pistole za účasti parlamentářů/ svědků podle hist. pravidel] duál = dvojitý - viz klání, ruská ruleta, sbor, sólo |
| duchna | peřina, přikrývka [prošívaná deka] vyplněná draným prachovým [husím aj.] peřím (sport) doskok. žíněnka - viz doderná, polštář |
| dukát | zlatá mince - platidlo 14. - 16. století jídlo - dukátové buchtičky v sladké omáčce |
| důlčík | kilner/ kirner, důlkovač (k označení středu vrtu) - viz průbojník, turšlok |